Slaný 1945
http://www.historicka-vozidla.cz/wp-content/gallery/bitva-o-radnici/boj-o-radnici_slany.jpg
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
... Na všech frontách všeobecný ústup. Vůdce mrtev, chuť bojovat se ztrácí, morálka takřka na nule. Možná, že není už důvod. Jedině stále za rodiny tam daleko. Víme, že se fronta hroutí a že to v podstatě domů do Německa nemáme daleko... Ovšem informace se ve všeobecném zmatku ztrácejí a zanikají... Poslední dopis z domova jsem dostal v březnu a dnes je již květen... Dle map se právě nalézáme blízko hranice "Protektorat B. u. M.". Jdeme téměř nepřetržitě a bez odpočinku na divokém ústupu před Rudými. Pro nedostatek pohonných hmot musíme vše táhnout na zádech jako muly. Postupně se odhazují zbytečné součásti výstroje, vše je ganz egal. To je něco, co by dříve znamenalo přinejmenším disciplinární řízení.
... Probouzím se za rozbřesku, zčásti chladem, zčásti hlukem. Zdálky zlověstně zní tlumená dělostřelba a kulometné dávky. Hlava mi třeští a z přívalu informací mi začíná být nevolno. Vidina bolestného konce je stále zjevnější. Lépe padnout v boji, než se dostat do rukou Ivanovi... Asi po hodině ruch ustává a dovídáme se od pozorovatelů příčinu. Ono ranní extempore bylo zapříčiněno našimi Hetzery a četou granátníků, kteří se snažili zastavit ruský postup. Zpočátku vše šlo poměrně dobře. Naši zaujali narychlo pozice a čekali. Ke slovu ovšem přišly již dobře známé "kaťuše", neblaze proslulé Stalinovy varhany. Ty u nás napáchaly obrovské ztráty. Šestice kouřících tanků byla rozmáčknuta jako pověstný obtížný hmyz. To zatím pouze z doslechu. Neradostné vyhlídky !
... Zřejmě okolo poledního se začala ozývat střelba. To si zřejmě Rusové dodávali odvahy. Zaujmuli jsme připravené pozice, pásy do MG založeny. Zpoza rohu začínají vybíhat první nepřátelé. Zpočátku vypadají jako naši, ovšem při detailnějším pohledu vidíme vlasovecké insignie. Kulomety štěkají, první mrtví a zranění se kácí k zemi... Sice kladou odpor, ale brzy uznávají, že nemají proti našim frontovým zkušenostem mnoho šancí. Na obou stranách jsou zranění, nosiči raněných a Sanitäter mají co dělat, ošetřují obě strany. Mrtví už nikoho nezajímají. Zajatí a zranění příslušníci ROA jsou pro nás zhruba to samé jako Ivan - jsou nyní shromažďováni ve vedlejší ulici, nic pěkného je nečeká. Zde jsou doslova na hromadě, paralyzovaní namířenými hlavněmi. Po chvíli atmosféra opadne a myslím, že někteří jsou velice překvapeni, že jim naši nabízejí dokonce cigarety !
... Věci nabírají velmi rychlý spád. Jsme vystaveni dalšímu útoku, tentokrát už to jsou opravdu Rusové. Boj je krátký a zničující, hlavně pro naši prvým střetem opotřebovanou stranu. Úděsný pohled, ovšem pro vojáka denní chléb, v podobě zkrvavených kočičích hlav a vyhřezlých vnitřností. Vše se mísí se sténáním raněných... Vlasovci však stále zůstali v průjezdu, tisknoucí se k zemi. Ivani se do nich pouští se vší vervou. Jako zrádcům jim dávají co proto. Bijí je pažbami, kopou je, ti jsou záhy celí zkrvavení a bez zubů. Jadrná ruština z obou stran. Práskají první výstřely, většina Vlasovců již leží na dlažbě s dírou ve spánku.
Možná proto jsme byli ušetřeni a zbytky našich padli do zajetí. Rusové si vybili vztek právě na nich. Otázka je co bude dále. Nejasná budoucnost...