Banderovci u Dřítně
O banderovcích ( UPA) bylo již napsáno mnoho, omezíme se proto na situaci, která má přímo důsledky pro naše historické země. Na Slovensko začaly banderovské skupiny pronikat z Polska, kde polská armáda prováděla operaci Visla, která měla za úkol zničit tyto skupiny. Československé ozbrojené síly nebyly na tuto situaci připraveny, což dosvědčuje i skutečnost, že banderovci obsadili 33 slovenských vesnic. Po jejich postupné likvidaci pronikaly malé skupinky dále do Čech přes Moravu. V roce 1947 bylo vytvořeno mnoho míst, odkud orgány státní moci měli ve spolupráci s místními civilisty chytat banderovce. V blízkosti našeho regionu, na Soběslavsku, proti banderovcům do lesů vyrazili i dobrovolní hasiči. Některá hlášení o pohybech těchto skupin však byla smyšlená a falešní oznamovatelé byli po odhalení hnáni ke spravedlnosti. Existuje však mnoho případů, kdy oznamovatelé masírováni zprávami v tisku reagovali neprozřetelně a hlásili jakéhokoliv pobudu, jako např. v Zámostí, kde byl v noci spatřen neznámý chodec u nádraží.
Jiné a ověřené zprávy uvádíme níže:
Dne 1. října akce proti třem příslušníkům UPA u Ledenic, okres České Budějovice, skončila 2. října v 18:00 hod. bez výsledku.
Některé skutečné přechody banderovských skupin byly zaznamenány v okolí Českého Krumlova a to 3. října. Tento den vnikla 14. členná skupina do obce Žumberk. Dva Banderovci navštívili 10. října mlýn Dražičky u Tábora. Do akce byl vyslán pohotovostní oddíl z Českých Budějovic. Dále byla vyslána do Dražic 2členná hlídka, aby prošla silnicí Dražice – Bor – Oltyně. Ve 20:10 přepadla obec Kondrač u Trhových Svinů větší skupina UPA a jedna žena. U Temelína byli spatření dva muži.Tři Banderovci se pohybovali jižně od Třeboně, proto hlídky SNB učinily zábranu ve směru Mladošovice – Hrachoviště – Kojákovice. Během listopadu nebylo zaznamenán téměř žádné hlášení o výskytu Banderovců v Čechách, jen několik ojedinělých případů. V polovině listopadu se ještě v jižních Čechách objevil zbytek sotni „Rizun“, které se podařilo projít Slovenskem a Moravou bez ztrát. Jednoho z této skupiny zastřelila 15. listopadu 1947 v Olešniku u Českých Budějovic hlídkou SNB a o den později zadrželi druhého Banderovce obyvatelé samoty „Petrův dvůr“ u Netolic, okres Prachatice. Krátce na to byla akce proti banderovcům zrušena a členové bezpečnostních orgánů se vraceli zpět do svých domovských útvarů.
Výskyt banderovců na Českobudějovicku.
Jak na Banderovce vzpomínají pamětníci z našeho regionu?
Výpověď pana Vlčka Nar. 1934 )z Hluboké nad Vltavou, zaznamenal autor v roce 2004
"Banderovci došli do Poněšic, na hájovně U Šafaříka se nechali pohostit, přestříhali dráty a nechali se převést na druhou stranu. Celou skupinu chytili u Olešníka, jednoho zastřelili. Dalšího vojáka pak u Husince".
Výpověď pana Novotného z Poněšic, zaznamenal autor v roce 2004
"Banderovci na hájovně přepadli hajného a přeplavili se na Karlův Hrádek."
Jediný zápis tomuto tématu a regionu věnoval autor knihy Město pod Černou věží:
Na podzim 1947 vzrušili jižní Čechy také benderovci. Zbytky ukrajinské nacionalistické armády se pokoušely probít přes naše území do Německa. Větší část z nich byla zajata už na Slovensku, menší část pronikla až do Čech a některým se podařilo proniknout až do Německa. V listopadu se objevila skupinabenderovců v lese za Rožnovem. Další se objevili v Olešnici, ale daleko se nedostali. Při následující přestřelce byl jeden z nich zastřelen a zbylí se vzdali.
Pravděpodobný postup části sotně Rizun.
Zajímavostí zůstává, že žádná z kronik námi sledovaného regionu nepopisuje žádnou příhodu s banderovci. Pamětníci, které jsme v průběhu let vyslechli si až na malé vyjímky na banderovce nevzpomínají. Nebýt několika drobných úryvků a článků možná by se i na tyto bojovníky, kteří pěšky a špatně živeni přešli z Ukrajiny až do Bavorska zapomělo.
Pro dokreslení dobové atmosféry jsme do článku umístili přepis Vyhlášky Čís. 808 pres. Dne 28. srpna 1947 Vyhláška Na Slovensku a na Moravě provádějí se právě rozsáhlá bezpečnostní opatření proti potulujícím se a loupícím tlupám benderovců. Podle došlých zpráv vyskytly se prvky těchto tlup již na území Čech. Urychlené zneškodnění těchto zločineckých živlů lze dosíci jedině za účinné pomoci všeho obyvatelstva a tak zjednati opět ve státě klid a bezpečí. Je proto nutno v zájmu všeho obyvatelstva, aby každý občan byl nápomocen bezpečnostním orgánům v potírání těchto zločinných živlů, a to zejména tím že oznámí přítomnost každé podezřelé osoby nejbližší stanici SNB, a že takové osoby nebude podporovat poskytováním potravin, části oděvů apod. Benderovci jsou oblečeni v části vojenských stejnokrojů býv. německé a polské armády, někteří z nich mají uniformy barvy khaki neb části civilních obleků. Mluví rusky, polsky, německy, maďarsky i česky. Přednosta referátu národní bezpečnosti Bezpečnostní referent ONV Dr. Žáček v.r. Bejšovec v.r.
Prameny:
Bc Michal Brandejs, Účast StB na akci "B" (Banderovci v Čechách a na Moravě), Universita Pardubice 2008, s. 65 - 84.
Kroupa,V., Historie SNB v dokumentech, Praha 1984, s.240
Chvojka.J.,Město pod Černou věží, České Budějovice 1992, s. 199
fotografie z dětského dne u Dřítně, který měl připomenout události na podzim 1947
