Jdi na obsah Jdi na menu
 


Akce B II

11. 10. 2013

Č.j. 171/47

Létací oddíl SNB Kašperské Hory 6. října 1947

Pro: Velitelství Rudolf – České Budějovice

Vyslýchající: vrch.str. Pavel Braun

Vyslýchaný: Příslušník UPA zadržený nedaleko Paštěckého mostu 11km od státní hranice.

Svědek: mjr. StB Vojtěch Růžička

Překládal: des. Karel Pokorný

 

Vyslýchající: Řekněte své jméno, datum a místo narození.

Vyslýchaný: Andrij Zajčuk, 3. června 1920 ve Lvově.

Vyslýchající: Kdy a jak jste vstoupil do Ukrajinské povstalecké armády?

Vyslýchaný: V létě 1943 jsem k UPA dezertoval od dobrovolnické legie Roland.

Vyslýchající: Kdy a kde jste překročil hranici Československa?

Vyslýchaný: V srpnu tohoto roku u Uličské Krivé na východním Slovensku.

Vyslýchající: Jaký byl váš úkol?

Vyslýchaný: Naše dvanáctičlenná skupina byla zbytkem sotni Rizun. Měli jsme se pokusit projít Československem do Německa podat zprávy o situaci na Ukrajině. Po zničení sotni Burlak a dalších, nastal v oblasti klid, který umožnil další průchod.

Vyslýchající: Jak jste postupovali Československem?

Vyslýchaný: Šli jsme vždy v noci. Jídlo jsme si obstarávali v lese a krádežemi na krajích vesnic. Jen někdy jsme požádali o pomoc na některé samotě.

Vyslýchající: Kdo vám na cestě pomáhal? Jaká organizace vás naváděla?

Vyslýchaný: Žádná, postupovali jsme jen podle mapy a případnou pomoc na samotách jsme si vždy vynutili.

Vyslýchající: Pomáhali vám také katoličtí kněží?

Vyslýchaný: Ne.

Vyslýchající: Jak jste se dostali na samotu Císařský dvůr?

Vyslýchaný: V noci náhodně. Tou dobou nás bylo už jen devět, tři muži se oddělili již před měsícem když jsme narazili na hlídku české armády.

Vyslýchající: Popište události z 5. října 1947.

Vyslýchaný: Majitele statku jsme přinutili aby nám vydal jídlo. Slíbil nám, že nám obstará doprovod do Bavorska. Dva naši muži s ním šli do nedaleké osady a vrátili se se dvěma civilisty, kteří mluvili německy a byli ozbrojeni. Ráno se na statku objevila vozidla s hlídkou SNB. Dva policisté vešli do statku a my jsme po nich začali střílet. Policisté ze statku pod palbou uprchli a my s převaděči ustoupili k lesu. Ze stráně nad potokem jsme spatřili hlídku na mostě. Pískové uniformy policisty na dálku prozrazovaly. Podařilo se nám hlídku obloukem obejít a postupovat po hřebeni. Narazili jsme ale na další dvoučlennou hlídku, která na nás spustila palbu ze samopalů a vypálila signální raketu. Probili jsme se dál a ukryli ve skalách. Při sestupování do dalšího údolí jsme zpozorovali vojenské auto s dvěma policisty. Přepadli jsme je a odzbrojili. Jednoho z nich jsme pak vzali s sebou a vynutili jsme si tak průchod přes nedalekou obsazenou křižovatku. Po několika stovkách metrů jsme policistu propustili abychom mohli rychleji postupovat. Narazili jsme ale na další uzávěru a v přestřelce jsem se od skupiny odpojil. Šel jsem naslepo lesem západním směrem. U starých božích muk jsem narazil na jednoho z převaděčů. Řekl mi, že skupina se rozpadla a že se snad některým podařilo dojít do Bavorska. Slíbil mi, že mne za hranici převede sám. Asi po hodině jsme došli ke starému mostu přes jakousi řeku. Na druhém břehu stál jeep, americký voják a člověk v civilních šatech. Na našem břehu byla jen závora a nikde nikdo. Převaděč mi řekl, že řeka tvoří státní hranici a že mám rychle přeběhnout most. Učinil jsem tak a opravdu se dostal až k jeepu. Voják mne přivítal v americké zóně a upozornil, že na bavorské území nesmím vstoupit ozbrojen. Odevzdal jsem mu tedy samopal a šel s civilistou, který mne měl dovést do vojenského tábora. Ušli jsme asi sto metrů, když z úkrytu vyskočilo několik českých policistů, kteří mne povalili na zem a spoutali.

Skončeno a podepsáno.

Zadržený bude předán polské zpravodajské službě.